Přechod Krkonoš 65 km, 2000 výškových metrů.
Trasa: Harrachov – Rokytnice nad Jizerou – Dvoračky – pramen Labe – Labský důl – Klínovky – Pec pod Sněžkou
Původní plán byl dojít až do Jánských Lázní, ale zranil se nám jeden pejsek, tak jsme museli trasu zkrátit.
Den 1.
Vyrazily jsme z Harrachova směr Mumlavský vodopád, kde jsme daly první pauzičku na ochlazení.
Dále jsme pokračovaly směr Rokytnice – na velmi profláklé vyhlídky – kde trasa byla neustále nahoru, dolů…
V Rokytnici nás zachránila jedna bábinka, která nám nabídla doplnit vodu nejen pro pejsky a případně se osvěžit, že prý ona se v té totálně ledové vodě v létě koupe, no boží bábinka.
Na vyhlídkách bylo opravdu hodně lidí a možná kdybychom byly jen my dvě, ale s čévama to byla výzva, tudíž jsme si to jen prošli a poté se vydali zpět na cestu.
Naším cílem byla útulna Jenga, ale ještě předtím jsme se vydali se občerstvit na Dvoračky, kde jsem si dala totálně luxusní borůvkové knedlíky (aneb letní klasika že :D).
Poté nás čekala noc v Jenze, dlouho jsme tam byli sami a pak jsme kvůli pejskům zarazily trochu dveře a pomalu v tu chvíli, tam vlítnul výpeček se strašně obřím batohem – Bragouš nám zdrhnul – a v průběhu odvolání Bragiho jsem říkala týpkovi, že nahoře to bude mít jistější, ale je to fakt výška. Dlouho jsme kecali, a já se pak celou noc vrtila a bála, abych nespadla.
První noc jsme trávili i s pejskama v útulně Jenga pod Dvoračkami. Na Dvoračkách jsme si daly božózní véču a poté šli zpět k útulně.
Jen já jsem se odvážila spát v takové výšce, a no…co vám budu, byl to velký adrenalin =D
Den 2.
Vstávali jsme s východem, kdy jsme si dali opět ten strašidelný kopec na Dvoračky a stoupali až k Prameni Labe, kde jsem poprvé míjela Kotel i z druhé strany, a teda být u Pramene Labe takhle sólo…to bylo super =)
Poté jsem zvolila opět trošku lepší trasu než se běžně chodí, a to Labským dolem do Špindlu. Následně jsme se vydali přes Stoh až na Klínovky. Ideálně jsme chtěly přespat v onom velmi známém tzv. Áčku, ale to okupovala nějaká děvčata již od brzkých hodin. Zbyla na nás stará útulna, která již nyní už tam bohužel není.
Na mňamózní véču jsme si postupně zašly na boudu Klínovka a následně jsme se jen kochaly tím božózním západem Slunce.
Den 3.
Kvůli zranění jednoho z pejsků jsme musely trasu pozměnit a zkrátit. Tedy místo pokračování na Černou horu a rašeliniště, jsme se vydali rovnou do Pece, kde jsme náš přechod ukončily.
